Vánoční koleda - překlad


hodnocení: 0+x

Poznámka: Následující spis, všech jeho dvaasedmdesát stran, byl nalezen vyhozený v odpadkovém koši v jídelně Oblasti-19.

Dodatečná poznámka: Pamatujte si, prosím, že inkoust tiskárny Oblasti-19 je určen VÝHRADNĚ pro nadační dokumenty.


hodnocení: 0+x
title.pngchristmas.jpg

Podle námětu od

Charlese Dickense

Přepsal uživatel
djkaktus


SEZNAM POSTAV

Jack Bright
Django Bridge
Ralph Roget
Everett Mann
Sophia Light
Rose Labelle
Dítě Jack Bright
Mladý Jack Bright
Alto Clef
Agatha Rights
Timothy Burns
Tilda Moose
Malá Zyn
Fritz Bridge
Chelsea Elliott
Pixel Alexandra
Dmitri Strelnikov
Jacob Conwell
Dietrich Lurk
Dr. McTiriss
Dr. Rosen
Dr. Silver
Ředitel Toph
Ředitel Flux
Kestrel
Vulture
Falcon
The Little Street Heiden
Duch minulých Vánoc
Duch současných Vánoc
Duch budoucích Vánoc
1. vypavěč
2. vypravěč
3. vypravěč
4. vypravěč
5. vypravěč
Zpívající chlapec
Lampář
Koledníci/Zpěváci/Tanečníci/Herci


snow.png

Akt I

Mannův duch

Jde slyšet pár kroků křupajících sněhem. Najednou jich přibyde více, všechny současně, některé naznačují chůzi, jiné běh, Na pozadí pobíhají sem a tam postavy, než se všechny shluknou kolem kolem osamocené postavy ležící ve sněhu obličejem k zemi. Kroky náhle přestanou.

Jeden chlapec vystoupí z davu a začne zpívat.

Chlapec:

ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ, POKOJ SVATÝ, VINŠUJEME VÁM,
NEJPRV PANU HOSPODÁŘI, PAK VAŠIM DÍTKÁM!
ZDALEKA SE BÉŘEME, NOVINU VÁM NESEME,
CO JEST SE NÁM PŘIHODLO V MĚSTĚ BELTÉMĚ.

Další dvě postavy vystupí z davu.

1. vypravěč: Na začátku umřel Mann. Everett Mann byl mrtvý, úplně mrtvý… ale úplně.

Clapec pokračuje ve zpěvu

Chlapec:

CHLEBÍČKA NECHCE BRÁTI, NAKRMILA HO MÁTI,
RADŠ TOLÁREK NEB DUKÁTEK MÁTE POSLATI…

2. vypravěč: Nebylo pochyb, že Mann byl mrtvý. To musí být všem jasno, jinak z tohoto příběhu nevzejde pranic užitečného.

Všichni herci se přidají ke zpěvu.

Všichni:

DÍTKO JE TO BOHATÝ, V NEBI VÁM TO ZAPLATÍ,
ŽE SE BUDETE PO SMRTI S NÍM RADOVATI.

JACK BRIGHT (OPICE) vstoupí. Přechází po jevišti, škrábe se na zadku a nepřítomně funí. Občas přistoupí k okraji jeviště a zařve jako opice na publikum. Nakonec přijde ke svému pracovnímu stolu, posadí se, a začne se prohrabovat množstvím papírů.

1. vypravěč: Bright byl Mannův jediným vykonavatelem, jediným nadřízeným, jediným přítelem a jediným truchlícím, ačkoli byl jeho smutek bizarní, jakoby opičí a osobitý.

3. vypravěč: Zkrátka byl skoupý…

Bright: (Opičí skřeky)

HERCI odcupitají od BRIGHTA a natisknou se do rohu. BRIGHT se vrací ke svému papírování, frkaje a bruče.

4. vypravěč: …přepracovaný…

5. vypravěč: …bez pomocníků…

1. vypravěč: …dlouho prošlý…

2. vypravěč: …našrot…

3. vypravěč: …utísněný…

4. vypravěč: …bastard oblastního ředitele!

2. vypravěč: Doslova mrtvý uvnitř.

3. vypravěč: Kdyby byl schopen přes svou teplou opičí srst cítít zimu, nedal byl to najevo.

4. vypravěč: I kdyby se na jeho očích podobných korálkům vytvořil mrazivý škraloup…

5. vypravěč: …a přikryl by ho sních jako našlehaná poleva opičí dort…

ALL: …neuronil by ani jedinou slzu!

Bright: BHÁ! JDĚTE DO PRDELE!

1. vypravěč: Udržoval teplotu ve své kanceláři pod nulou. Samozřejmě, že pod svou tlustou vrstvou opičích chlupů nemohl cítit ten chlad, avšak zároveň se nestaral o to, jestli ten chlad necítili jeho spolupracovníci. V létě v jeho kanceláři mrzlo a v zimě ani o stupeň nepřitopil.

2. vypravěč: Tenkrát - v jeden z mnohých dobrých dnů v roce, na Štědrý den, seděl starý zaneprázdněný Jack Bright u svého stolu v Oblasti-19. (Bright spěšně něco škrábe perem do bločku.) Bright měl u svého stolu topení, vzhledem k rozpočtu však svému asistentovi Dr. Djangu Bridgovi poskytl topení o dost menší. Bylo tak malé, že si musel doktor ohřívat každý prstíček zvlášť, než se mohl ke své práci vrátit.

DJANGO BRIDGE je ukázán u svého komicky malého stolečku. Jde vidět, jak ze stolku zdánlivě bezdůvodně vyčnívá kanadská vlajka.

Bridge: (K publiku) Je-jenže Django Bridge, pilný a obětavý asistent, si nenašel v rozpočtu místo pro trošku větší přenosné topení, a tak se zkoušel ohřát nad matnou obrazovkou svého zhasínajícího telefonu; ale protože neměl dost silnou fantazii, nepodařilo se mu to. (Zatřepe se zimou)

BRIDGE se otočí zpátky k práci. Vstoupí BRIGHTŮV synovec RALPH ROGET.

Roget: Veselé Vánoce ti přeju, strýčku Brighte! Bůh ti žehnej!

Bright: (Opičí skřeky) BŮH NEEXISTUJE (Další opičí skřeky) JDI DO PRDELE!

Roget: Posíláš mě do prdele? Na Vánoce? To nemůžeš myslet vážně, že ne?

Bright: Myslím! Veselé zasrané Vánoce. Jakým právem se vůbec veselíš? Nemáš práci, nemáš peníze!

Roget: Pak jakým právem se tak chmuříš, strýčku? Ty máš práci a máš hromadu peněz.

Bright: Oh, jdi s tím do prdele, Ralphe. Co jiného jsou Vánoce, než čas pro placení daní a kupování dárků za peníze, které nemáš, a trávení toho času s rodinou nezatížen práci, kterou nemáš taky. Kdyby bylo po mém, tak každý zkurvysyn, který tudy projde a bude vyhlašovat ty hovna o "Veselých Vánocích", by byl nacpán do toho svého proklatého krocana a předhozen Plazovi.

Roget: Strýčku!

Bright: (Posměsně) Synovče! Vánoce si slav po svém a mě nech slavit Vánoce po mém.

Roget: Nechat tě slavit Vánoce po tvém? Ale ty je neslavíš!

Bright: Tak mě z toho rovnou vynech, kurva.

Roget: Vždycky jsem si myslel, že Vánoce jsou dobrý čas. Doba veselí, chlastání a sváteční kocoviny. Je to jediný den v roce, kdy muži a ženy otevírají svá zavřená srdce - a rozevírají nohy - svobodně! Pánbůh požehnej!

BRIDGE začne tleskat a setře si ze své tváře uroněnou slzu.

1. vypravěč: Django Bridge tleskal nevědomky, což bylo privilegiem poskytnutým přesně nultému počtu lidí, kteří pod Brightem pracovali, a jakmile si to uvědomil, otočil se zpátky ke svému topnému tělesu, do něhož šťouchnul, a které z vůle lhostené povahy vesmíru zkratovalo a vyplo se.

Bright: Jestli od tebe uslyším ještě jediný zvuk, Bridgi, vrazím ti špičku boty do prdele tak hluboko, že bude každičká její částečka prosit o to, abych tě už vyhodil, ještě než tohle odpoledne vůbec skončí. (Na ROGETA.) Máš jemný jazyk, hochu. Zajímalo by mě, proč se neucházíš o místo v na vyšším řízení.

Roget: Nehněvej se, strýčku Brighte! Na zítřek vás zvu k nám povečeřet! Půjdeme na thajské smažené nudle!

Bright: To bych byl radši, kdybyste mě s těma nudlema usmažili.

Roget: Ale proč, strýčku?

Bright: Proč? Proč ses s ní doháje oženil?

Roget: No, protože jsem se zamiloval!

Bright: (Posměšně) Protože ses zamiloval.

2. vypravěč: Bright vyštěkl slovo "zamiloval", jakoby to byla jediná věc na světě ještě směšnější než "Veselé Vánoce".

Roget: Ale notak, Brighte. Ještě nikdy jsi mě nenavštívil, tak proč to teď najednou zmiňuješ?

Bright: Odejdi z mojí kanceláře.

Roget: Jediný, co jsem chtěl, bylo jen být s tebou přítel, strýčku Brighte.

Bright: Odejdi… z mojí kanceláře.

Roget: Je mi líto, že se takhle cítíš, ale přesto si nebudu kazit náladu! Takže veselé Vánoce ti přeju, strýčku!

ROGET otevře dveře.

Bright: Řekl jsem, ať vypadneš kurva z mojí kanceláře.

ROGET odchází, směje se.

3. vypravěč: Když Ralph Roget vyšel ze dveří, dva jiní muži vstoupili dovnitř.

1. ČLEN CHARITY MANNA zaklepe na dveře. Dveře se otevřou dokořán a dovnitř vstoupí dva muži.

3. vypravěč: Byli to štíhlí muži, tváře zrůžovělé z chladu venku a obličeje dobré vůle, a nyní stáli před šimpanzím ředitelem Oblasti-19.

1. člen Charity Manna: (K BRIDGOVI) Á, Oblast-19, že ano? Ředitelé Birght a Mann? Mám tu čest mluvit s Dr. Brightem či Dr. Mannem?

BRIDGE ukáže na BRIGHTA.

Bright: Mann je již sedm let mrtvý. Zemřel přesně před sedmi lety o této noci. Nejspíš to bylo tím kokainem, abych byl upřímný.

2. člen z Charity Manna: To je mi hluboce líto, Dr. Brighte. Ale… v tento nejslavnostnější den v roce je dobrým zvykem natáhnout vřelou a hebkou ruku štědrosti k těm, kteří jsou jaksi méně šťastní než my, těm, kteří velmi trpí.

Bright: (S nezájmem k DJANGOVI) Dosáhli jsme již kapacity pro Třídu D?

Všichni HERCI stojící kolem jeviště upřímně zabědují. ČLENOVÉ CHARITY MANNA si vymění nervózní pohledy.

VŠICHNI: Oou.

Bridge: Uh, oh… um… no, ne, pane, vždycky bychom jich potřebovali víc…

Bright: A naše amnestika? Pořád fungují, jak mají?

HERCI zabědují trošku hlasitěji.

VŠICHNI: Oooouu!

1. člen Charity Manna: Ano, fungují, ale přál bych si, abych mohl říct, že nejsou třeba, protož—

Bright: Podporuji zadržování nešťastníků za účelem testování a podporuji vymazávání vzpomínek těm, jejichž životy byly zničeny na úkor našeho cílevědomého pokroku. Jestli chudí doopravdy potřebují pomoc, mohou ji najít tam.

Zatím nejhlasitější zabědování.

VŠICHNI: OOOOOOUUUUUUUUUU!

2. vypravěč: Ale dohajzlu, Brighte.

1. člen Charity Manna: Testování nebo amnestická léčba? Mnoho by jich raději zemřelo.

Bright: Jestli by radši chtěli umřít, tak ať si poslouží. Aspoň bude míň lidí, které musíme chránit. A teď vám přeji dobré odpoledne, pánové, a sbohem.

3. vypravěč: Členové Charitativní Nadace Manna vycítili, že by bylo zbytečné a možná i nebezpečné rýpat do opice dál, a tak se odebrali k odchodu.

Odcházejí. Všichni HERCI je při odchodu pozorují. BRIDGE natáhne ruku, ale hned ji zase stáhne a pod BRIGHTOVÝM pohledem sklopí hlavu.

1. vypravěč: Uplynula nějaká chvíle a směna v Oblasti-19 skončila. Django Bridge naskládal v rychlosti své věci do batohu a vzal svůj tenký kabát.

Bright: Hádám, že budete chtít po celý zítřek volno, tak?

Bridge: Pokud by vám to nevadilo, Dr. Brighte.

Bright: Ovšem, že by mi to vadilo.

Bridge: (K publiku.) Django na doktorovi pozoroval, že ví, že je to jen jednou v roce.

Bright: Stupidní výmluva pro plýtvání cennými penězi oddělení na každý 25. prosinec, Bridgi. Domnívám se však, že si vzít volno na celý den potřebujete. V tom případě tu však buďte další den dřív.

2. vypravěč: Asistent slíbil, že ano, a Bright se zachrochtáním a zavrčením odešel .

BRIGHT vyjde z Oblasti-19 a vydá se na nádvoří mezi administrativními kancelářemi a ubytovnou pro zaměstnance. Vítr hlasitě duje a kolem něj chumelí.

5. vypravěč: Bright si vyzvednul svou skorvnou večeři v podobě banánů a whiskey v jednom z pochmurnějších hostinců pro zaměstnance… (BRIGHT odchází z hostince a přechází přes dvůr. Kolem něj se začne shlukovat velký dav mladých zaměstnanců, kteří se smějí a mluví nahlas. BRIGHT se mezi nimi ztratí.) …a odešel domů.

BRIGHT se vypotácí omámený z davu. Zastaví se, aby se vzpamatoval, načež se opatrně rozhlédne kolem. Dav zmizel. Potěšen udělá krok, dav se znovu objeví. Do BRIGHTA je v davu strkáno a dav s ním hází sem a tam.

Bright: DO PRDELE.

Světla se přesunou od BRIGHTA, který zmízí ve tmě na dvoře, ke skupině KOLEDNÍKŮ zpívajících "DEN PŘESLAVNÝ".

Herci:

DEN PŘESLAVNÝ JEST K NÁM PŘIŠEL,
V NĚMŽ MÁ BÝTI KAŽDÝ VESEL.
RADUJME SE, VESELME SE,
V TOMTO NOVÉM ROCE.
ABYSME K VÁM ZA ROK PŘIŠLI,
A VÁS VE ZDRAVÍ ZAS NAŠLI.
RADUJME SE, VESELME SE,
V TOMTO NOVÉM ROCE.
ZA ROK SE SEJDEM ZAS SPOLU,
PŘIPIJEM JEDEN DRUHÉMU.
PIVA, VÍNA PÁLENÉHO,
NA ZDRAVÍ DRUHÉHO.
DEN PŘESLAVNÝ JEST K NÁM PŘIŠEL,
V NĚMŽ MÁ BÝTI KAŽDÝ VESEL.
RADUJME SE, VESELME SE,
V TOMTO NOVÉM ROCE.

Hudba se ztlumí. KOLEDNÍCI zmizí ve stínu. BRIGHT se ukáže opile se potácející směrem ke dveřím svého domu.

5. vypravěč: Přicházeje domů, příblížil se Bright ke dveřím. Arriving home, Bright approached the door to his home.

4. vypravěč: Na dveřích nebylo nic neobvyklého, až na to, že byly velmi velké…

3. vypravěč: A samozřejmě, měly klepado…

Obličej EVERETTA MANNA se zjeví na dveřích.

Mann: BRIGHTE!

Bright: Ježiši, Manne?! (//BRIGHT se otočí a dá si facku, aby se probral. Když dostatečně vystřízliví , otočí se zpátky na dveře, odkud již MANNŮV obličej zmizel. //) Dohajzlu… Musím přestat chlastat.

1. vypravěč Bright stoupil dovnitř a vrávoravě došel do svého pokoje.

5. vypravěč: Když se svlékal a pak vylézal do své opičí postele…

3. vypravěč: …podivné zvuky se začaly ozývat jeho příbykem.

BRIGHT si přehodí noční košili a nasadí si pár brýlí na čtení. Z venku jde slyšet kvílení větru a zvuk skučení. Odněkud doléhá rachocení řetězů.

2. vypravěš: Jaaaaaaaackuuuuu…

3. vypravěč: Briiiiiiiiiiiiighteeeeeee….

5. vypravěč: Tyyyyyyyyyyyy…

2. vypravěč: Zaaaasraaaaaanýýýýý….

4. vypravěč: Zmrrrrrrrrrrrrrrr…

3. vypravěč: Deeeeeeeeeee…

4. vypravěč: Jaaaaaaackkkkkkkkuuuuuuuu…

3. vypravěč: BRIGHTE!

Bright: O můj bože, držte huby kurva, Ježiši Kriste.

Lze slyšet tahání řetězů. MANN vyjde ze stínů.

Mann: Jaaaaaaaaaackuuuuuuu!

Bright: Oooooo ne. Tohle už ne. Je to jen z toho pití, tomu nevěřím!

3. vypravěč: Byl to duch Everetta Manna! Jeho tělo bylo celé průhledné a jeho mysl samý děs.

1. vypravěč: Když to zvážíme kolem a kolem, Mann nejspíš došel k závěru, že tohle byl upgrade.

Bright: Co po mně chceš?

Mann: Mnoho.

Bright: Kdo seš?

Mann: Ptej se, kdo jsem byl.

Bright: Já— uh, fajn. Kdos byl?

Mann: ZA ŽIVA JSEM BYL JÁ VELIKÝ A STRAŠLIVÝ MANN, tvůj partner a spoluvedoucí této Oblasti-19.

Bright: Ah, do hajzlu, fakt jsi to ty. Dobře, ať to máme z krku. Můžeš se posadit?

Mann: Mohu.

Bright: Tak si sedni.

4. vypravěč: Dívejte se, Bright se na tuto otázku zeptal jednak proto, že byl zvědavý, zda duch tak transparentní je vůbec schopen si sednout, a druhak aby ptestoval, jestli doktorova averze k židlím vydržela i jeho smrt. .

MANN se posadí.

Mann: Tak. Co myslíš?

Bright: Vypadals líp.

Mann: Vidíš: To jsem si myslel. Ale pak jsem si uvědomil, že se mohu vtlačit více či méně, kamkoli chci. Představ si se dostat do bezprostřední blízkosti tý proklatý sochy nebo sledovat Tragédii o Oběšeném králi bez život ohrožujících následků. (MANN se zhluboka nadechne.) Volnost osvobozuje, Jacku.

Bright: Nevěřím, že jsi reálný.

Mann: Proč bys pochyboval o svých smyslech?

Bright: Abych byl fér, opičí smysly je těžší ošálit. Ale smysly jsou obecně tak… citlivé. Lehce ovlivnitelné. Bolest břicha a hlavy, nechtěné užití amnestik, ta sklinka a půl, co jsem vypil v baru doslova před půl hodinou. Kdo ví.

5. vypravěč: Při zmínce o alkoholu, na nějž měl velmi jistě silnou posmrtnou chuť, Duch děsuplně zavzlykal, zatřásl řetězy, čímž vyvolal takový rachot, že vystrašený Birght spadl ze židle zády napřed.

MANN řve v nezměrném vzteku.

Mann: AaaaaaAAAAAAAAAHHHHHHHHH!

Bright: Ježiši Kristě, Manne! Vážně! Co po mně, doprdele, chceš?

Mann: Je třeba, abychom my všichni kráčeli naší cestou života ruku v ruce s našimi bratry, Brighte. Pokud naše duše spolu nekráčejí za života, jsou odsouzeny na kráčení po smrti!

Bright: …je to něco, co bychom měli zadržovat, nebo…?

Mann: Ooooooooou… běěěěěěěěěěda—

VŠICHNI HERCI se připojí k "běda" a přidávají na hlasitosti.

All: —běěěěědaaaAAAAA-

Mann: —to já!

MANN zatřese řetězy, které mu visí z těla.

Bright: Když už jsme u toho, co ty řetězy?

Mann: Tyto řetězy, které nosím, Jacku Brighte, tyto řetězy, jež jsem si ukoval za svého života. Očko po prokletém očku a yard po prokletém yardu, já jsem je nashromáždil ze své svobodné vůle a ze své svobodné vůle je i nosím. Je ti ten vzor cizí, Jacku? Cítíš tu tíhu a délku řetězů, které sám nosíš? Tvé byly stejné jako mé před sedmi Štědrými večery. Je to vskutku těžký řetěz, a teď si představ jak moc mohl narůst za ta dlouá léta!

Bright: Everette, prosím. Nějak mě utěš.

Mann: Nemám jak, Jacku. Nemám nic než ty řetězy.

Bright: Ale byls tak dobrý ředitel oblasti, Everette, nejlepší ve svém oboru—

Mann: OBORU!

VŠICHNI HERCI i BRIGHT odstoupí od MANNA. Zasvítí na něj jasně rudé světlo.

Mann: Lidstvo byl můj obor, Jacku. Dobrá vůle všem lidem, laskavost, chránit nejchudší a nejslabší z nás, to byl můj obor! A já jsem na ně nedbal! (Odmlčí se, jakoby se zaposlouchal.) Poslouchej mě, Brighte. Můj čas s tebou jej iž skoro u konce. Jsem tvé varování. Takové, jaké jsem si přál mít před těmi všemi lety, že máš ještě šanci uniknout osudu, k němuž jsem byl odsouzen já.

Bright: Tys… tys byl vždy dobrým partnerem a přítelem, Everette…

Mann: Budou tě strašit tři Duchové.

Bright: D— duchové? Je tohle ta šance, kterou jsi zmiňoval?

Mann: Ano, to je.

Bright: (Odmlčí se, přemýšlí.) Pak… uh, bych radši ne.

Mann: Prvního z nich čekej zítra, Jacku, hned po první hodině ranní!

Bright: Takže my jdeme fakt na to? Nemůžou se tu prostě zjevit všichni najednou, abych to měl brzo za sebou?

Mann: Druhý přijde další noc ve stejný čas. Třetí den poté, než zazní poslední úder při odbíjení půlnoci.

MANN začne mizet v temnotě.

1. vypravěč: Když Mannův duch vyslovil ta slova, temnota ho obklopila.

2. vypravěč: Bright k němu přišel blíž.

3. vypravěč: Ale Mann vstyčil svou ruku, jakoby mu rozkázal, aby se k němu nepřibližoval.

MANN je už téměř úplně pryč.

Mann: Dej si pozor, Jacku z Oblasti-19! (Zmizí, tůstává jen jeho doznívající ozvěna.) Dej si pozor!

Bright: Báh… Ale vážně bych měl přestat pít. To není vtip, tohle začíná být legitimní problém.

2. vypravěč: Bright se vrátil do své postele a okamžitě na to usnul.

Světlo nad BRIGHTEM se zltumí. LAMPÁŘ venku vyjde na ulici rozsvěcovat lampy. Jak jde, tiše si zpívá.

Lampář:

TICHÁ NOC, SVATÁ NOC
JALA LID V BLAHÝ KLID.
DVÉ JEN SRDCÍ TU V BETLÉMĚ BDÍ,
HVĚZDY PŘI SVITU U JESLÍ DLÍ,
V NICHŽ MALÉ DĚŤÁTKO SPÍ,
V NICHŽ MALÉ DĚŤÁTKO SPÍ.

TICHÁ NOC, SVATÁ NOC!
CO ANDĚL VYPRÁVĚL,
PRIŠED S JASNOSTÍ V PASTÝŘŮV STAN,
ZNÍ JIŽ Z VÝSOSTI, Z VŠECH ZEMĚ STRAN:
VÁM JE DNES SPASITEL DÁN,
PŘIŠEL KRISTUS PÁN!

Všechna světla zhasnou. Vše ztichne, jen BRIGHT hlasitě chrápe.


Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License